Biochronologie Jana Patočky

1. VI. 1907 Narozen v Turnově.
1925 Imatrikulován na Karlově universitě na romanistice, slavistice a filosofii.
1928—1929 Studium na pařížské Sorboně.
První setkání s Husserlem.
První publikovaný článek "Francouzská filozofie".
1930 Asistent J. B. Kozáka.
1931 Disertace pod vedením J. B. Kozáka (Pojem evidence a jeho význam pro noetiku).
1932 Vyučuje filosofii.
Studijní pobyt v Berlíně (Humboldtstipendium).
1933 Studuje ve Freiburgu u Husserla a Heideggera.
Setkání s Finkem.
1933—1934 Profesor na gymnasiu v Praze.
Zakládající člen česko-německého Pražského filosofického kroužku (Cercle philosophique de Prague); člen Pražského lingvistického kroužku (vedeného Vilémem Mathesiem).
1934—1939 Český tajemník Cercle philosophique de Prague (německým byl Ludwig Landgrebe).
1935 Organizuje Husserlovy pražské přednášky.
1936 Jmenován docentem (habilitační práce: Přirozený svět jako filosofický problém).
1937 Odpovědný redaktor filosofického časopisu Česká mysl.
Filosofický kongres v Paříži.
U Husserla ve Freiburgu.
1938 Řeč na památku Edmunda Husserla pronesená 13. května na smutečním shromáždění pražského "Cercle philosophique".
Člen pařížského Institut International de Philosophie.
1944 Zákaz učitelského povolání; nasazen jako tunelář.
1945—1949 Soukromý docent v Praze; přechod na brněnskou universitu mu zhatil únorový komunistický převrat.
1946 Masarykovské práce.
1947 Návštěva Freiburgu.
1949 Propuštěn z university.
1950—1954 Vědecký pracovník Masarykova ústavu.
1954—1957 Vědecký pracovník Pedagogického ústavu ČSAV.
1956 Práce na Komenského spisech. Cesta do Heidelbergu.
1957—1968 Vědecký pracovník Filosofického ústavu ČSAV.
Návštěva Freiburgu.
1958 Knihovník Filosofického ústavu ČSAV.
1960 Překlad Hegelovy Fenomenologie ducha.
1964 Obhájení titulu DrSc prací: Aristoteles, jeho předchůdci a dědicové.
Návštěva Husserlova archivu v Lovani.
Přednášky v Cáchách, Bonnu a Kolíně nad Rýnem.
Doslov k Husserlovým Karteziánským meditacím
1965 Hostující profesor v Lovani. Rozpracovává novou koncepci přirozeného světa. Nauka o pohybech lidské existence.
1966 Hostující profesor v Mohuči.
Úmrtí manželky.
Překlad Hegelovy Estetiky.
1967 Přednáška v Kolíně nad Rýnem.
Profesorské řízení v Brně a Praze.
1968 Přednáška ve Freiburgu.
Jmenován řádným profesorem University Karlovy.
(Po 2. světové válce směl přednášet jen v letech 1945—1949 a 1968—1972.)
1969 Účast na IV. Mezinárodním fenomenologickém kolokviu v Halle.
O smysl dneška.
1970 Přednáška ve Freiburgu.
1971 Čestný doktorát v Cáchách (Technische Hochschule, Aachen; předán v residenci velvyslance BRD v Praze roku 1975).
1972 Předčasně pensionován; zabaven cestovní pas.
1973 Účast na filosofickém kongresu ve Varně.
1973—1976 Bytové semináře a přednášky.
Zákaz publikování.
Vydáván v samizdatu
1977 Podílí se na zrodu Charty 77 a je spolu s Milošem Hájkem a Václavem Havlem v první trojici mluvčích.

 
13. III. 1977 Podléhá infarktu po opakujících se mnohahodinových výsleších Státní bezpečností (StB).
1977—1989 Samizdatově vychází 27 svazků Archivního souboru Patočkových prací.
1980 Kacířské eseje o filosofii dějin (Mnichov 1980; Praha 1990).
1984 Rakouský institut IWM (Institut für die Wissenschaften vom Menschen) zahajuje projekt Erforschung und Publikation des philosophischen Werks von Jan Patocka („Bádání a vydávání filosofického díla Jana Patočky“).
1987—1992 Ausgewählte Schriften I—V („Vybrané spisy“), Stuttgart 1987—1992.
1990 V rámci Filosofického ústavu Československé akademie věd vzniká v lednu oddělení Archiv Jana Patočky.
1996 V pražském nakladatelství OIKOYMENH začaly vycházet Sebrané spisy Jana Patočky.
2007 Koncem dubna v Praze probíhá pod záštitou Karlovy university a Akademie věd ČR mezinárodní vzpomínková konference Jan Patočka 1907—1977 spolu s 37. výročním zasedáním Husserlova kroužku.